TREMPOVINY 52

Tremp  Vševěd ví,že :

- v Uhřínově pod Deštnou v Orlických horách  začalo sdružení Villa

  Nova budovat  středověkou obec v podobě z 13. a 14.století, při-

  čemž stylové stavby jsou budovány dobovými nástroji

- v ČR vzniká stále více  westernových městeček, mezi nejvíce nav-

  štěvované (až 8 tisíc lidí na akci)  patří BEAVER CITY postavené

  mezi Strážkem a Mitrovem v krajině hradu Pernštejna

- v Slováckém muzeu v Uherském Hradišti  probíhá  výstava s názvem

  "Keltové - Život na Moravě  před  více  než  dvěma  tisíci  lety

  (a dnes)" , která  je  sestavena  ze sbírek muzea  a vypůjčených

  sbírek z muzeí v Brně a Prostějově. Výstava potrvá do 26.1.1997.

- mezi nejlépe střežené vojenské objekty v ČR patří prvorepubliko-

  vá tvrz ADAM nad Mladkovem. (Copak tam asi schováváme?)

- v prostoru Ralsko je úmyslně blokována privatizace objektů a po-

  zemků, protože kdosi uvažuje s vytvořením rozsáhlé základny NATO

- na Velké Americe v Českém krasu se zřítila část severní stěny na

  pláž a cestu vedoucí k tunelu do Mexika,jinak na západním okraji

  probíhají záhadné terénní práce

- Hledáte-li v zimním období v Českém krasu  trempskou hospodu,lze

  navštívit pouze obce Mořina,Sv.Jan pod Skalou,Hostím a Koněprusy

- od 1.1.1997 chce  Správní rada Českých drah  zastavit  provoz na

  úzkokolejce z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice

- před senátními volbami byla opět (na jak dlouho ?!)  zprovozněna

  žel.trať č.135 z Mostu na Moldavu v Krušných horách

- v příští sezóně jízdního řádu ČD červen 1997/květen 1998 je při-

  pravováno zrušení dalších cca 15O vlaků  (v letošním JŘ bylo již

  zrušeno 157 vlaků.

Tremp  Metuzalém odpovídá :

 Čemu a proč se říká HAMAKA ?

Francouzsky psané "hamac"  a  anglicky psané "hammock"  si našinec

počeštil a vyslovuje "hamaka" . Na mořských korábech  se používaly

zavěšené sítě = hamaky  pro odpočinek a spaní, protože  zmírňovaly

účinky houpání lodí. Trempové původně používali hamaky coby dobrou

izolaci od studené země  (vzduch izoluje) , ale rozmach kvalitních

karimatek hamaky téměř vytlačil. Přesto jsou hamaky nenahraditelné

v místech  členitého,velmi promáčeného či jinak nevhodného terénu.

Potřebujeme ovšem stromy či jiné dva pevné body k uchycení.

------------------------------------------------------------------

Převzali jsme z časopisu TRAMP : HOWGH - dohovořil jsem !

Slovo známé důvěrně z mayovek a rodokapsů "howgh".Kolik z vás však

zná jeho skutečný význam? Asi moc ne.Především co vlastně znamená?

Odpověď zní podivně,ale pravdivě.Nic. Přesněji není to slovo,nýbrž

pouze zvuk,který napodobuje výkřik medvěda grizzlyho. Indiáni a po

 

- 213 -

 

jejich vzoru i trappeři jej připojovali  jako  zdůraznění. Nikoliv

tedy jen k ukončení řeči,jak nám to prezentuje K.May. Znamená tedy

nikoliv  domluvil jsem, nýbrž zdůrazňuji, či potvrzuji nebo prostě

"na tomto trvám". Česky by se mělo psát "haug",tak se totiž vyslo-

vuje.Jedná se mimochodem i o pozdrav trapperů,něco jako u nás ahoj.

Vždy ale musí být doplněno vztyčenou pravicí.Bohužel přesně tak se

zdravili i fašisti.Zde je však pozdrav odvozen od indiánské posun-

kové řeči a dal by se přeložit asi takto:vztyčená ruka - přicházím

v míru,myslím to doopravdy.Tak se zdravili skuteční trappeři a je-

jich následníci dnes. Pro úplnost nutno dodat, že místo "howgh" se

někdy používalo i lakotského "wašté"  (buď zdráv). I toto slovo má

však více významů.Rozhodně si však nikdy nepodávali ruce. Mimocho-

dem,na to nejsou zvyklí ani současní Američané.Pro zajímavost,zvyk

podávání ruky je odvozen ze zednářského rituálu.            Joe M.

Krušnohoří

 Krušné hory mají svůj název cca  od 13.století, kdy se zde prudce

rozvinulo dobývání neboli "krušení" nerostů.Zdejší nerostné bohat-

ství již předtím využívali Keltové, ovšem až v Českém státu začala

mohutná těžba stříbra,mědi,železa,cínu,olova,drahých kamenů,uranu,

slídy ... a těží se leccos dodnes. Vzniklé šachty a štoly vytvoři-

ly v podzemí těchto hor jakýsi gigantický ementálský sýr.

 Krušno však bývá i jinak na mnoha místech plochého 13O km dlouhé-

ho hřebenu hor,neboť je často ošleháván "krušnými" severozápadními

větry.Rozhodně se nevyplácí tyto hory podceňovat,zejména v zimě.

 Všechny  české  hraniční hory  se pozvolna zvedají, aby na státní

hranici dosáhly svých nejvyšších poloh, avšak  výjimkou jsou právě

Krušné hory  vypínající se  ke svému hřebeni  z vnitrozemí prudkým

svahem,přičemž pozvolný sklon mají do Německa. Výškový rozdíl mezi

úpatím a hřebenem tak činí na několika málo kilometrech 5OO až 7OO

metrů ! Je to důsledek  třetihorního  alpinského vrásnění, kdy zde

došlo  k největším vertikálním pohybům v Českém masivu. Podél tzv.

krušnohorského zlomu poklesly pánve  a  relativně vystoupily hory,

čímž nabyl svah mohutnosti.Svah rozčlenila příčná,různě velká údo-

lí,která jsou nahoře zakončena náhorní parovinou. Hřeben není tvo-

řen velkými výškovými rozdíly,pohybuje se v rozmezí od 8OO do 1OOO

metrů nad mořem. Nejvyšší hora Klínovec má nadmořskou výšku 1244 m

n.m., na české straně  přesahuje výšku 1OOO m n.m. cca 1O vrcholů.

Nadmořská výška Krušných hor stoupá od východu k západu.

 Zajímavé je, že přes hřeben Krušných hor  bylo postaveno 5 želez-

ničních tratí  spojujících Čechy a Sasko. Postupujeme-li od západu

k východu, první je trať č.145 (postavena v roce 1876), která vede

ze Sokolova do Kraslic a měří 23 km. Celá vede údolím říčky Svata-

vy,hřeben hor překonávala v části již zrušené německé trati u obce

Schôneck ve výšce 75O m n.m. Místní zastupitelstvo Kraslic požadu-

je obnovení provozu do německého Klingenthalu.Na druhé trati č.142

K.Vary-Potůčky-Johanngeorgenstadt (postavena v r. 1899)  je želez-

nice provozována přes hraniční přechod. Český úsek trati je dlouhý

 

- 214 -

 

46 km a trať překračuje hřeben u žel.stanice Pernink, která se na-

chází ve výšce 915 m n.m. (třetí nejvýše položená žel.stanice v ČR

po šumavské Kubově Huti a Horní Vltavici).Třetí a čtvrtá trať byly

postaveny v jednom úseku z Chomutova s rozdvojením v Křimově,odkud

současná trať č.137 (z roku 1872)  pokračuje do Vejprt a hraničním

přechodem do německého Granzahlu.Český úsek měří 58 km.Značná část

této trati vede podélně po hřebenu hor, který přejíždí u žel. sta-

nice Kovářská  ve výšce přes 85O m n.m. Větev trati z Křimova přes

ž.st. Hora Sv.Šebestiána do německého Reitzenhainu  a dále Marien-

bergu byla postavena v r. 1875  a zrušena  po vysídlení sudetských

Němců z ČSR  (tzv. "Mrtvá trať" byla zmíněna v Trempovinách č.15).

Pátou a v ČR naprosto unikátní tratí byla  (doufejme,že opět bude)

trať č.135 Most-Louka u Litvínova-Dubí-Moldava (z r. 1884). Trať z

Mostu měří 4O km,původní propojení do německého Holzhau bylo po 2.

svět. válce zrušeno. Z louky u Litvínova tato trať neustále stoupá

a místy dosahuje až krkolomný výškový rozdíl 47 promile (tj.na 1km

vystoupá či klesne o 47 metrů), přičemž  značné stoupání překonává

pomocí úvratě v ž.st. Dubí. Trať přechází mnohá údolí velkými mos-

ty a viadukty, boční hřbety a hlavní hřeben hor podchází tunely ve

výšce 77O m n.m.Nejvýše položeným místem trati je konečná ž.stani-

ce Moldava - 785 m n.m. V posledním úseku  v délce 25 km  vystoupá

dráha celkem o 485 m. Úchvatný je pohled  dolů do údolí obce Miku-

lov  a  na svahy Bouřňáku. Nejbližší podobná dráha  je provozována

v Alpách.Bohužel v minulosti trvale zanikly i některé trati v pod-

hůří např. přímá Litvínov-Chomutov (z r. 187O)  a  Ostrov n. Ohří-

Jáchymov (z r.1896). Dalším unikátem v Krušnohoří je sedačková la-

novka Krupka-Komáří vížka (nemá přestupní stanici !) dlouhá přesně

2348 m, s převýšením stanic 482 m a dobou jízdy 16 minut  (na pod-

zim 1996 ještě za jízdné 2O,- Kč).Lanovka přejíždí dvě příčná údo-

lí,takže jednou jízdou jedeš 3x nahoru,2x dolů.Další sedačková la-

novka jezdí na Klínovec. Zbytek hor je vyplněn lyžařskými vleky.

 Historie nám říká, že Krušné hory  nebyly dávno osídleny, protože

drsné podmínky zahnaly i Kelty a Slovany  do podhůří. Jelikož naši

králové potřebovali peníze a Češi nemohli opustit pole,bylo od ro-

ku 1252 povoleno německým horníkům osidlování našeho pohraničí. Na

ochranu Němců a dolů vyrostly  na naší  závětrné straně hor  četné

hrady, tvrze a opevnění.Z nich dnes zůstaly zříceniny hradů ze 13.

století:Hartenberk,Horní Hrad,Perštejn,Hasištejn,Najštejn,Žemberk,

Rýzmburk-Osek,Kyšperk.Ze 14.století:Nejdek,Jezeří,Rosenberk. Z 15.

století:Himlštejn,Šumburk a z 16.století Freudenstein-Šlikova věž.

Postupně se stalo celé Krušnohoří německým, ve velkých městech pod

horami tvořili před válkou Češi pouze čtvrtinu obyvatelstva.

 Tremping byl a je ovlivněn v Krušnohoří  poměrně dobrou  dopravní

dostupností (viz žel.tratě), romantikou všemožných zřícenin, divo-

kými údolími, skalami a balvany  na vrcholech,úbočích i v údolích,

starými kempy respektovanými správci a majiteli lesů, zimní pusti-

nou "severských" plání  a útulnými hospůdkami. První trempský srub

 

- 215 -

 

v Krušnohoří postavila T.O.Santa Puelo v roce 193O na Dlouhé Louce

nad Osekem,ale za I.republiky v horách mnoho srubů nevzniklo. Pře-

devším trempové  z Mostu,Duchcova,Teplic,Ústí n.L. provandrovávali

hory křížem krážem,ale spíše se usazovali v Českosaském Švýcarsku,

Středohoří,Roverkách,Kokořínsku aj.Po válce se vandrovalo do opuš-

těných  německých vesnic a městeček. Některá stavení v současnosti

trempové vlastní  coby  řádní  majitelé, mnohé  kamarády postavené

sruby jsou zamykány jako chaty,ale další sruby jsou volně přístup-

ny všem trempům,kteří je znají (tak jako jinde).Pokud se nespí pod

širákem,přespává se také ve zříceninách některých hradů, v opuště-

ných drážních domcích a neobsazených stanicích, v přístřešcích la-

novek a vleků,opuštěných štolách,senících,krmelcích aj.,vždyť víš.

Jdeme-li od východu na západ hor, legendárním místem vandrů bývaly

Habartice (po vysídlených Němcích) nedaleko Komáří vížky,které by-

ly zbourány až v šedesátých letech  a  nedaleká kasárna bývalé fi-

nanční stráže hranic v jejichž prostorách bývaly ještě v sedmdesá-

tých letech potlachy  (nyní rekreační středisko). Trempské sruby v

okolí "Komárky" se zamykají,krčmy tu poslední roky dost podražily.

Velmi  intenzivním  trempským  životem  žije trojúhelníková oblast

ohraničená žel.stanicemi  Osek, Dubí, Moldava. Vynikající hospodou

je levná Vosecká bouda u tunelu u ž.st. Mikulov-Nové Město.  Další

oblastí je území  Jezeřských lesů mezi Horním Jiřetínem a Jirkovem

s několika dost dobrými potlachovišti a skrytými kempy s přístřeš-

ky. Pokud je právě inverze počasí,není shora vidět velkolom užíra-

jící úpatí hor a nic jiného,než prosluněné hřbety vyčuhující z bí-

lého moře.Inverze nemusí být jen zlem,jak si peciválové myslí.Drá-

hou z Chomutova  se dostaneme  nejen  k  Mrtvé trati u Křimova nad

Bezručovo údolí, ale v zimním období až do desetimetrových závějí,

které od světa odřezávají obec Měděnec a další. Kalamity lze přeč-

kat v dobré nádražní hospodě  v Křimově. V různých částech hřebene

hor je vhodné zapamatovat si orientační body.Např. kapli na vrcho-

lu nad Měděncem je vidět širokodaleko.Pod vrcholem je rozsáhlý la-

byrint štol - staré i nové doly jsou přístupny s průvodci. Jihozá-

padně od Měděnce je Hornohradské polesí s vrcholy  nad 1OOO m n.m.

(Vysoká seč, skalnatá Meluzína, Křížová hora).V oblasti od Křimova

jsou skvělá údolí až k údolím Horního Hradu. Perfektní divočina je

v kopcích Pekelské skály, Himlštejna a okolí, odkud  přes soutěsku

Ohře vidíš Doupovské hory.Zajímavá je též oblast zhruba ohraničená

Jáchymovem,Merklínem,Nejdkem a Potůčky,ale příliš tady vzrostl ci-

zinecký ruch a negativní vlivy komerčního prostředí.Vždyť už kdysi

se tu "rejžovaly" Tolary,než z nich vznikly Dolary.Poslední oblas-

tí hor,nikoliv trempským významem - ba skoro naopak,je nádherné o-

kolí říčky Svatavy na Sokolovsku,kde potkáš kamarády každý víkend.

Kdo nevěří,ať tam běží a přesvědčí se na vlastní oči.Pokud nebudou

kamarádi v kempech a lesích, budou určitě u Fouse, v Pepíkově tedy

Josefově,v Oloví,Krajkové,Boučí... a nechtěj jmenovat další krčmy.

A H O J  !

 

> Zpět <