TREMPOVINY 47

                Kdyby nebyla údolí,

                nebyly by velehory.

                Kdyby nebyly potoky,

                nebyly by oceány.

                Kdyby nebyli blbci,

                byly by železnice.

Tremp Vševěd ví,že :

- od 2.6.1996 platí nové vlakové a autobusové jízdní řády, které ruší

  některé tratě, snižují počet nočních, sobotních a svátečních spojů

- další změny vlakového JŘ jsou plánovány od 21.7,29.9.1996,26.1.1997

- autobusové změny probíhají živelně a bez dostatečné publicity

- ČD zvyšují počet zastávek na znamení  (musíme sledovat cestu vlaku)

- ČD zavádějí samoobslužný způsob odbavování cestujících na 34 lokál-

  ních tratích, blokové jízdenky ČD jsou prodávány v hodnotách 1,-Kč,

  2,-Kč a 4,-Kč v různých předprodejích a prodejních automatech

- vezmeme-li si do vlaku zavazadlo, které přesahuje některý z rozměrů

  6Ox5Ox25 cm musíme za něj zaplatit 6,-Kč

- v pražské MHD se musí platit poloviční jízdné za zavazadlo, které

  přesahuje některý z rozměrů 7Ox45x25  (správná torna to nepřesahuje)

- ve vnitrostátní pravidelné autobusové dopravě (ČSAD,soukromníci) mů-

  že řidič odmítnout přepravu jakéhokoliv zavazadla

- ČD postupně vyměňují plně otevíratelná okna vagonů za okna, která se

  dají pouze trochu vyklonit,což normálně,natož při obvyklé špinavosti

  oken znemožňuje cestujícím orientaci, např. přečtení názvu zastávky

- jízdenka ČD do vzdálenosti 5O km platí do 6 hodiny příštího dne,jíz-

  denka nad 5O km platí do 24 hodiny (do půlnoci) příštího dne

- přerušit jízdu vlakem lze až po ujetí 1OO km  (pochopitelně na jíz-

  denku pro tarifní vzdálenost nad 1OO km)

- postupně se privatizují lanovky ČD,takže ceny jízdného stoupají

Tremp Metuzalém odpovídá :

Proč se nejstaršímu trempskému festivalu říká PORTA či TRAMPSKÁ PORTA ?

 Od počátku šedesátých let docházelo v Československu k postupnému po-

litickému a ideologickému uvolnění, které jak všichni víme bylo zasta-

veno vpádem  ruských  okupačních vojsk  v srpnu 1968. V roce 1964 byli

ještě trempští aktivisté v Praze umlčováni demagogy působícími na růz-

ných postech vládnoucího režimu, avšak na Ostravsku a v Ústí nad Labem

se dařilo úspěšně trempům vzpamatovávat se z novodobé doby temna.Např.

ústecké rozhlasové studio začalo nahrávat a vysílat nové písně možných

 

 

- 191 -

 

budoucích talentů,kteří však byli vyhledáváni velmi chaoticky a náhod-

ně (zde začínal i Karel Kryl).Objevila se proto myšlenka uspořádat co-

si jako festival trempské písně,který by hledal další hudební talenty,

ale především trempingu přinášel další písničky do přírody k ohňům.

 A díky především severočeským trempům se první festival trempské pís-

ně konal v roce 1966  v Ústí nad Labem. Byl vybrán název PORTA . Slovo

porta znamená v latině : brána, vrata, dveře  a slovní základ port ta-

ké přístav a přístavy bývají symbolem touhy odpoutat se od pevninského

jha a plout ke svobodným dálkám. Název PORTA  se stal symbolem pro vy-

jití z temnot do brány světla. Brány,která přemění zlo v dobro. Brány,

která umožní trvalý rozvoj naší trempské kultury.

 Pro státní orgány se název PORTA  zdůvodňoval tak, že je to na počest

nedaleko Ústí se nacházející přírodní památky "Porta Bohemica" překlá-

dané coby "Brána Čech". Tato prozřetelnost  se vyplatila později v 7O-

tých a 8O-tých letech, kdy bylo  neustále  ve sdělovacích prostředcích

připomínáno  PORTA = Brána Čech . Název PORTA obstál, ale po listopadu

1989 začaly  PORTU  deformovat peníze. Tak se osamostatnil pro skutečné

trempy festival s názvem TRAMPSKÁ PORTA.

 Největším paradoxem ovšem je, že tzv. "Porta Bohemica" jsou stráně ú-

dolí Labe kousek pod městem Lovosice  a tato "brána" oddělovala bývalá

tzv. sudetská území od českého vnitrozemí a v roce 1938 (po Mnichovské

zradě) tvořila česko-německou hranici !  Každý správný Čech by měl vě-

dět, že skutečná brána Čech se nachází mezi strmými skalami údolí Labe

u Dolního Žlebu tj. mezi Děčínem a Hřenskem. A je tam (snad ještě) do-

brá hospoda. Možná tam z Trempské Porty popojedete oslavit to její za-

sloužené třicáté výročí. Pokud tam hospoda nebude ? Přece se převezete

přívozem do námořnické krčmy v obci Labská stráň.Trempové se přece ni-

kdy nevzdávají. A pokud tam nebude ... bohužel, už mně končí stránka.

 

STŘELA a její okolí

 Snadno se řekne nebo napíše o nějaké krajině třeba Povltaví,Posázaví,

ale jaksi by nám divně znělo Postřelí. O této řece jsme se trochu zmí-

nili v Trempovinách č.32,které psaly o Berounce.Dnes se vypravíme pro-

ti toku Střely dál až k pramenu.Pochopitelně,že (tradičně) neprozradí-

me ukryté trempské kempy, které nelze běžně najít např. perfektní kemp

a srub "U přežrané myši" aj.Střelu lze rozdělit na 3 samostatné úseky:

DOLNÍ TOK - úsek od soutoku s Berounkou až k Plasům (ž.trať č. 16O) je

podle vodácké mapy dlouhý 17 km. Původně zde vedla podle Střely zelená

turistická značka,ale časté povodně ničící lávky si vynutily přeložení

značky přes zalesněný hřbet mezi Dol.Hradištěm a Nebřezinami. Tato od-

kloněná cesta je sice kratší,ale nezajímavá.My chodíme pochopitelně ú-

dolím podle řeky,což vyžaduje časté brodění vody.Stojí za to prolézt i

pustinu  v údolí Kralovického potoka  až pod obec Lednice (též zrušena

tur.značka). Úsek mezi Plasy až žel.zastávkou Mladotice  je plný chat,

asi je lepší těch 5 km projet vlakem.Na Mladotickém potoce je zajímavé

Odlezelské jezero (vzniklé sesuvem stráně) u ž.st. Potvorov.

 

- 192 -

 

STŘEDNÍ TOK - úsek od ž.zast.Mladotice (trať č.16O) až k Rabštejnu nad

Střelou je také  dlouhý 17 km. Patří k trempy nejnavštěvovanějším mís-

tům. Kdyby tak mohl Čoubák čili opuštěný Čoubův mlýn vyprávět. V tomto

úseku je mnoho našich kempů i potlachovišť.Od Čoubáku se dostaneme po-

dle Manětínského potoka k Manětínu, od kterého se  3 km jižně  nachází

zapadlá hospoda u Dolního Lipí (oblíbené místo mnoha trempů).A zpět ke

Střele,k Rabštejnu n.S.Trempská historie tohoto místa by sama potřebo-

vala celou stránku. Na zážitky z klášterní,legendární trempské hospody

"U mnicha" (dnes neexistující) vzpomíná jistě pár generací trempů.Dnes

jsou tam drahé hotely  lákající  do nejmenšího města ve střední Evropě

zazobané cizince (město má necelých 3O stálých obyvatel).Severním smě-

rem na Liščí skály a Lubenec se táhne pásmo bunkrů.Směrem na Tis a Ži-

hle jsou v lese skalní útvary a balvany.Do ž.st. Žihle vede z Rabštej-

na nahoru strašný krpál (6 km). Úsek Střely od Rabštejna přes Chyše až

do Žlutic není nic moc. Vyhýbají se mu turistické značky a my také.

HORNÍ TOK - úsek od soutoku s Boreckým potokem nad městem Žlutice až k

městu Toužim (trať č.161)  je dlouhý 3O km. V roce 1968 byla na Střele

3 km nad Žluticemi vybudována  přehradní nádrž  s délkou vzdutí Střely

4,5 km a Ratibořského potoka 1,5 km s max. hloubkou 23 metrů.Přehradní

jezero je zásobárnou pitné vody  a  cedule  rozmístěné několik desítek

metrů od břehu zakazují vstup. Z Bochova a dalších míst však do jezera

tečou splašky.Pro nás je vhodné noční koupání. Nebojte se,vodě neuško-

díte. Vždyť třeba v Berounce,Vltavě a všech jejich přítocích se v létě

koupou statisíce lidí  a  pražská vodárna v Podolí bere přímo z Vltavy

vodu,kterou čistí na pitnou. Zákazy, přerušené a rozbité silnice,těžko

průchozí údolí  a  vůbec pro mastňáky a turisty špatné spojení  dělá z

horní Střely ideální místo pro trempování. Nejsou tu prakticky ani do-

morodci,neboť vesnice zpustly po poválečném vysídlení Němců.Ramena je-

zera například obepínají bývalou vesnici Mariastock,později pojmenova-

nou Mariánské Skoky, dnes zůstal jen poutní kostel a pustý dům s nápi-

sem Gasthaus v místě označovaném Skoky. Bývalý  poutní  barokní kostel

Navštívení P. Marie pochází z let 1736 - 1738, dostavován v roce 19O3.

Kostel je zpustlý, ale dají se našlapat měchy varhan a něco si zahrát.

Ve východní věži můžeme rozeznít dva krásné zvony.Přespává se v koste-

le nebo v rozsáhlých objektech bývalého gasthausu. Paradoxní je, že je

v tomto území těžko dostupná skutečně pitná voda. Lepší je nosit větší

zásobu s sebou.Od přehradního jezera proti proudu Střely se dá narazit

na kemp Smrk,kemp se studánkou a srubem T.O. Údolí stínů a další kempy

i na přítocích řeky. Údolí Střely je zajímavé až do Toužimi. Od června

1996 už nebude možno používat pro velké vandry ž.trať Protivec-Bochov.

Přístup zůstavá z ž.trati č.161 ze Žlutic (drahá hospoda!), Borku (bez

hospody),Štědré (dobrá hospoda),Smilova (hospoda v Brložci) a Toužimi.

Střela pramení u obce Kosmová a její celková délka činí 1O5 km. Přidá-

me-li k tomu její okolí,tak máme po celý velký vandr co šlapat.

 

 

 

- 193 -

 

Reportáž psaná na obrátce

 Pátek 17.května 1996. Celé dopoledne prší. Několik odvážlivců opouští

pracovní proces a spěchá na své nádraží.Plzeňáci vyjíždí už v 10.51 h,

Sokolováci v 13.21 h, severočeši ve 13.48 z Mostu, středočeši a Pražá-

ci ve 13.O8 z Masarykova nádraží. Spěšný vlak z Prahy odjíždí včas,ale

zkušení kamarádi předpovídají jeho zpoždění.Skutečně,jako vždycky při-

jíždí každý vlak z Prahy do Rakovníka zpožděný.

 Rakovník je správné nádraží Divokého Západu.Přimhuřuju oči a předsta-

vuju si jak  kopyta stovek býků a krav  uhání  prérií k první nákladní

stanici.Ze snění mě vytrhuje náraz do zadní části těla.Naštěstí se ne-

jedná o rohy nějakého sudokopytníka,nýbrž čísi kufr. Všichni cestující

z našeho vlaku běží. V úzké uličce  mezi nějakými vlaky  už nemohu dů-

stojně kráčet.Hnán zdivočelým davem běžím také. Přibíháme na vzdálenou

část kolejiště,kde stojí čtyři naprosto stejné a lidmi zaplněné vlaky.

Podobají se jako vejce vejci. Marně zjišťujeme, který vlak jede směrem

na Bečov nad Teplou.I domorodé obyvatelstvo je zmateno -prý stojí vla-

ky pokaždé jinde. Plechové cedule označující jednotlivé směry asi nemá

kdo nosit. Aha,v Rakovníku nejsou nezaměstnaní,napadá nás. Tvoříme po-

radní kruh.Náhle je slyšet zapískání,bouchnutí posuvných dveří a jeden

z vlaků kamsi odjíždí.Totéž se záhy opakuje u druhého a třetího vlaku.

Máme štěstí. Ze všech zpožděných vlaků  odjíždí  ten naším směrem jako

poslední.Urychleně nastupujeme do vlečného vozu motoráčku.

 Pot z cestujících  zamlžuje okna. Na plošince vagonu usedám na tornu.

Pravidelné bouchání styku kolejnic  uspává většinu přítomných. V polo-

spánku slyším "Blatno,všichni ven". Odpojuje se vlečný vůz. Vystupuje-

me a vítáme se s Plzeňáky. Společně čekáme na příjezd zpožděného vlaku

z Mostu. Hospoda "Bílý dům" proti nádraží je v rekonstrukci, ale úlohu

občerstvení plnohodnotně přebírá krámek s potravinami v nádražní budo-

vě.Vítáme se s našimi dalšími kamarády.Směrem na Bečov nás veze už jen

malý motoráček.Šťastnější stojí na obou nohách. S nezměněným zpožděním

přijíždíme do železniční stanice Protivec.

 Nádherně poklidné nádraží,několik kolejí a širokodaleko žádná civili-

zace. Zde přestupujeme na 17 km dlouhou trať Protivec-Bochov. Personál

našeho posledního motoráku říká, že máme dost času, protože se čeká na

zpožděný vlak od Bečova.V klidu zkoumáme stanici.Vše,co zde bylo v ro-

ce 1897 vybudováno,je na svém místě, i když trochu opotřebované. V na-

šich rukách  cvakají spouště foťáků. Do Bochova jezdí jen dva vlaky za

den a to ještě jen od pondělí do pátku. První odjíždí v 6.1O h a tento

náš druhý by měl býval jet v 16.41 h. Kdyby tento náš vlak odjížděl až

např. v 19.OO h  navazoval by  na pozdější vlak z Blatna na který jsou

ze třech tratí vlakové přípoje  vozící lidi z intrů, z práce a na van-

dry.Málokdo vyjíždí v takovou dobu v jakou jsme dnes cestovali my.Naše

úvahy ukončil příjezd kamarádů ze Sokolova.Konečně jsme všichni. Moto-

rák s námi stoupá  údolím Malé Střely a Malé Trasovky  až do nadmořské

výšky 67O metrů  při jižním okraji Doupovských hor. Projíždíme stanici

Budov,zastavujeme ve stanici Vahaneč a dále projíždíme stanici Těšeti-

 

 

- 194 -

 

ce.Počasí se nám odměňuje.Obávaný celovíkendový déšť se ztratil a svě-

tle modrá obloha a šikmé slunce od západu  oživují světle zelenou kra-

jinu. Konečná Bochov. Obklopují nás  tisíce kubíků nařezaného voňavého

dřeva a nákladní vagony,které budou nadále využívat tuto od osobní do-

pravy opuštěnou trať. Třeba teprve nastanou časy amerických trampů.

 Vlak naložil nějakou staniční lavici a odjel zpět do Protivce v 18.1O

hodin.Na tuto trať se vrátí až zase v pondělí ráno.Ovšem pouze do pát-

ku 31.5.1996.V novém jízdním řádu ČD je totiž u trati č. 163 napsáno :

" Doprava toho času zastavena" . Slíbili jsme si kdysi,že se rozloučí-

me s každou rušenou železniční tratí. Doufejme, že nás naše nová česká

vláda neuštve. Třeba naopak tím,že budeme vítat nově obnovované tratě.

 Prošli jsme Bochovem, prolezli perfektní zříceninu Hartenštejn,obešli

několik rybníků  a  teď sedím s propiskou v ruce v restauraci v Údrči.

Musím končit, právě se vybalují kytary.

A H O J  !

 

> Zpět <